Ventilátory jsou rotační lopatkové stroje, které jsou určeny ke kontinuální dopravě vzdušin při malých kompresních poměrech (1,01 až 1,1). V průtočné části ventilátoru předává oběžné kolo vzdušině mechanickou energii, jejímž zdrojem je pohon ventilátoru. Podle směru průtoku vzdušiny oběžným kolem lze ventilátory dělit na radiální, axiální, diagonální a diametrální.

Radiální ventilátory pohánějí vzdušinu kolmo k přívodnímu axiálnímu směru a vytvářejí odstředivý účinek – vzduch vstupuje do středu rotujícího oběžného kola a je rozdělen mezi lopatky oběžného kola. Jak se oběžné kolo otáčí, zrychluje vzduch směrem ven pomocí odstředivé síly. Oběžné kolo a spirálovitá skříň ventilátoru je navržena tak, aby splňovala požadovaný objemový průtok vzdušniny [m3·s-1] a celkový tlak [Pa].

Základní parametry pro návrh radiálního ventilátoru jsou:

  • Objemový průtok Q [m3·s-1]
  • Celkový dopravní tlak p [Pa]
  • Hustota dopravované vzdušiny ρ [kg·m-3]
  • Otáčky oběžného kola [n·min-1]
  • Frekvence sítě [Hz]
  • Napětí [V]
  • Poloha (směr) výtlaku
  • Typ pracovního média

Podle způsobu spojení rotoru ventilátoru s pohonem se rozlišují následující provedení:

  • napřímo (B1) – hřídel elektromotoru je zároveň hřídelí oběžného kola
  • na spojku (B3) – krouticí moment elektromotoru je přenášen na hřídel ventilátoru přes spojku
  • s převodem (B2) – hřídel ventilátoru je s hřídelí elektromotoru spojen převodem, nejčastěji je využit řemenový převod
Obrázek radiálního ventilátoru